Setkání lokálních patriotů s prezidentem ČR [zámek Lány] – reportáž

Ahoj všichni naši čtenáři, příznivci, přátelé a kamarádi,

rádi bychom se s vámi podělili o zážitek ze setkání s prezidentem České republiky panem Petrem Pavlem a s paní Evou Pavlovou na zámku v Lánech, které se uskutečnilo dne 17. července 2024.

Upřímně řečeno – když jsme s více než měsíčním předstihem dostali pozvánku na zámek v Lánech, tak jsme tomu nemohli uvěřit. A tak jsme oba, tedy Jirka Svoboda a David Surý, pečlivě sepisovali zdvořilý dopis, abychom se ujistili, že se nám to nezdá. Zaměstnankyně kanceláře prezidenta republiky nás obratem ujistily, že nejde o vtip a že se můžeme těšit na setkání s nejvyšším představitelem naší země.

Bylo nám jasné, že pozvání má přímou souvislost s našimi publikačními projekty, tedy výpravnými knihami o Českém středohoří a Krušných horách, které vydáváme již od roku 2014. Pozvání jsme pochopitelně nedostali sami, ale celkem asi sto dvacet dalších osobností z celé naší země.

Vzhledem k počtu účastníků jsme neočekávali, že by se prezident republiky pozdravil s každým z nás osobně, ale přesně to se stalo. Prezident každému podal ruku, mohli jsme se představit a krátce s ním pohovořit o tom, čím se zabýváme. Pro prezidenta a jeho paní to znamenalo několikahodinový „maraton“. Oba po celou dobu působili uvolněně a zároveň soustředěně. Rozhodně nechceme být přehnaně servilní, ale od prezidentského páru to vyžadovalo značný fyzický i duševní výkon. Byli jsme rádi, že jsme s sebou vzali naše knihy a mohli je zanechat v zámeckém vestibulu, kde byl pro podobné dary vyčleněn prostor.

Ačkoli program trval od 13 do 19 hodin, rozhodně to nebyla nuda. Od samého počátku bylo na rozlehlé ploše zámeckého parku přichystáno občerstvení. Akce byla velmi dobře připravena, organizátoři mysleli i na rozmary počasí – to však bylo ideální. Všichni účastníci setkání byli rozděleni do celkem pěti skupin, které byly barevně rozlišeny. Pojmenování barev bylo vtipně odvozeno z prvorepublikového názvosloví – cibuláková, českomotorková, babičkově malinovková, spodně kvašená, šumněborová.

Od 14.15 hodin začaly pro jednotlivé skupiny prohlídky interiérů zámku. Zámek je již od roku 1921 majetkem státu, jeho historie však sahá až do 14. století, kdy zde pravděpodobně stála skromná tvrz, která byla v 16. století nahrazena výpravnější renesanční tvrzí. V roce 1589 byly Lány zakoupeny královskou komorou pro císaře Rudolfa II., který miloval lov a okolní křivoklátské lesy byly vyhlášené bohatstvím zvěře. Obora je se zámkem spojena dodnes. Stavební rozvoj zámku stále pokračoval, takže na začátku 20. století měl zámek celkem šedesát obytných místností. Poslední majitelé zámku, Fürstenberkové, nemovitost s výhodnou polohou v blízkosti hlavního města prodali československému státu a od té doby jsou Lány oficiálním letním sídlem prezidentů Československé republiky a později České republiky. Lány jsou především spojeny s osobou prvního prezidenta Československé republiky Tomášem Garriguem Masarykem, který si zámek velmi oblíbil. Po své rezignaci na úřad prezidenta (v roce 1935, ze zdravotních důvodů) se T. G. Masaryk se svou rodinou usadil na zámku natrvalo. Dne 14. září roku 1937 zde zemřel. Jeho ostatkům se na zámek v Lánech přišlo během pouhých 24 hodin poklonit na šedesát tisíc lidí.

Po prohlídce skvostných zámeckých interiérů jsme se všichni shromáždili před jižním zámeckým průčelím, kde jsme čekali na příchod prezidenta republiky pana Petra Pavla a paní Evy Pavlové. Prezident nás všechny vřele přivítal a osvětlil důvody tohoto setkání, pak si vzali slovo organizátoři akce pan Zdeněk Mihalco, ředitel Nadace Via a pan Kamil Kavka z PositivJe.

Rádi bychom poděkovali prezidentovi republiky Petru Pavlovi nejen za možnost účastnit se této prestižní akce, kde jsme se mohli setkat s mnoha tvořivě a pozitivně naladěnými lidmi, ale také všem našim čtenářům a účastníkům našich besed a přednášek, bez jejichž zájmu by naše práce neměla smysl.

Děkují Vám
Jirka Svoboda a David Surý

Fotografie: David Surý a Jiří Svoboda, Kancelář prezidenta republiky – Zuzana Bönisch, Nadace Via a fotografa – Petr Lebeda.